OBALY ZBOŽÍ Z PANENKOVA
Tahle kapitola, ač na první pohled nedůležitá, si zasluhuje trochu zamyšlení. S ohledem na to, že na trhu "kveteme" již více než čtvrt století, zjistíme při ohlížení pár paradoxů:

-Bylo, nebylo, ale před lety neexistovalo, aby vám někdo prodal zboží, které nebylo předem zkontrolováno. V těch časech se vyrábělo především v Evropě. Zboží mělo svou hodnotu, vyráběli ho odborníci, vyučení, vyškolení......
- Čas běžel, hráli jsme si na čím dál tím světovější, nejúžasnější všem připadala Amerika. Dělat všechno, jako Američani, to je přece to nejúžasnější, co nás mohlo potkat. Nebo snad ne?
- Pamatuji si nákup jednoho z mých faxů v první velkoprodejně s elektronikou v Praze: když nám vrazili do ruky krabici s čímsi, kterou se nikdo ani nenamáhal otevřít.... lapali jsme krapet po dechu a dožadovali se přezkoušení přístroje..... odpověď zněla nějak jako: "o co vám jde? když to nepůjde, tak to pošlete zpátky!" Fakt nevím, o co nám šlo. Vždyť ta krabice přece nebyla otevřená, což měl být důkaz, že zboží je v pořádku!!!  Po dvou výměnách jsme se dočkali i toho faxu, který nakonec v pořádku byl a dlužno dodat, že problémy s výměnou jsme neměli žádné. Jen ten fax začal  pracovat o měsíc později, než měl.
- Pomalu, ale jistě přestali zákazníci kupovat reálné zboží. Kupují značky a důležité je, aby obal byl neporušen. Co je v tom obalu... nač o tom přemýšlet, vždyť je to stejně všechno  z Číny. Tedy při trošce štěstí. Oni už i ti Číňani mají své subdodavatele - většinou malé dětské prstíčky z Bangladéše. A když to nebude vyhovovat, tak se to vrátí. Vždyť přece stejně všichni ví, že obchodníci za korunu koupili, za tisícovku prodají - ti přece nic netratí....
Když jsem začínala s panenkami, tehdy jen a výhradně s firmou Götz, obdivovala jsem precizní fachmanskou výrobu německých tradičních panenkářů. A panenky byly jen přívažkem mé hlavní práce. Jenže pak se mnou zamávalo zdraví a na tu "hlavní práci" jsem už neměla sílu. Panenky a vše kolem nich se staly hlavní prací. Ale vývoj si šlápnul i na firmu Götz - zakladatel, Franz Götz zemřel a následníci se také zhlédli v americkém stylu: v přehazování čínských škatulí.
Tehdy jsem se rozhodla, že se postarám o dovážení skutečně kvalitního zboží. Takového, jehož výrobu si budu moci ověřit. Pochopitelně, pod sukně výrobě mohu kouknout jen tam, kde mi to dovolí. Ale snažím se.
- Snažím se nabízet zákazníkům zboží, které jsem ověřila, prohlédla, detailně nafotila, zdokumentovala. Odmítám být přehazovačem jakýchkoliv obalů. Nás v Panenkově opravdu zajímá, co v těch obalech je. Snažíme se vše zdokumentovat tak, aby nebyl důvod cokoliv vracet. Každý zákazník má možnost vše předem prodiskutovat, dovědět se, jak a z čeho jsou výrobky dělány..... Proto každou krabici, každý obal, který dovezeme také otevřeme a co je v něm zkontrolujeme. Ačkoliv to nedělají ani výrobci, doplňujeme do balení české návody na udržování.
- Jenže např. španělské firmy balí své panenky buď do firemních kartonů, nebo do plastových, velice nekvalitních obalů. Ty jsou levnější a našimi zákazníky častěji žádané. Ovšem takový obal stačí vzít 2x do ruky a vypadá, jako by mu bylo alespoň 5 let.
- Dalším problémem jsou medvědi od "zelených Hermannů". Nádherní, ale firma je prodává úplně bez obalů. Je to osobitá reakce na pověru, že sběratelský předmět má větší hodnotu, když má originální obal. Zákazníci tudíž všechny obaly skladují. Když skladujete obaly, přestáváte mít místo na medvědy. Závěr byl nasnadě.
- Ke stejnému závěru došla i firma Kösener Spielzeug Manufaktur, vyrábějící nádherná, anatomicky věrná zvířata.
- Stejně nepříjemná je situace u měkkých plyšových hraček od "červených Hermannů": Němcům připadá zbytečné balit tyto "levné" kousky. Jenže jejich levnost je relativní. Jestliže je na trhu k mání padělek doslova za "pár šupů", pak zákazník kupující opticky stejné zvíře od červených Hermannů očekává trochu toho opečování.
- A tak jsem se předloni (2014) obrátila na firmu Schildkröt s dotazem, zda jim z minula nezbyly nějaké látky, které by se daly levněji odkoupit, abych z nich mohla začít vyrábět obaly, které by tyto problémy vyřešily. Protože mezi námi: potištěný igelitový pytlík neřeší nic. Jen ničí životní prostředí.
- Dopadlo to tak, že se mi pod množstvím "zbytkových" látek trochu pdlomila kolena. Pak jsem začala experimentovat, vymýšlet, z pár zákazníků, k nimž mám dobrý vztah jsem udělala pokusné králíčky, počkala ne jejich reakce..... Ale současný stav je takový, že
Od 1.9.2016 vám retro-babka Zuzana z retro-látek z Německa naprosto oficiálně šije na všechny výrobky bez kartonáže textilní obaly.
Tyto obaly nezvyšují cenu výrobků, je to v podstatě jen znak, podle kterého rozeznáte přehazovače škatulí a pytlíků od lidí co ví, co vám v těch obalech prodávají. Nemáme žádné ustálené typy, jen zásadu, že na španělské panenky máme pytlíky jednodušší, "ploché", na ostatní obaly náročnější. A někdy i úplně nejnáročnější, ale ty potřebují hodně času.
- Teoreticky existuje možnost vyžádat si obal "nejnáročnější" i na hračkového plyšáka, pokud se bude jednat o dárek, ale je nutno brát v úvahu, že retro-babka je jen jedna a každý den má jen 24 hodin. A i v případě, že by se čas našel, byl by takovýto obal na vyžádání již za úhradu. A tady je pár příkladů již zrealizovaných.


Tohle byly začátky pro hračkové plyšáčky......


......takhle se nám vyvinuly ty náročnější s tvarovaným a ofasovaným dnem.....

...a tohle jsou ty nejnáročnější obaly teď už jen na přání.

Mimochodem: šité jsou na jednom ze dvou hodně retro-strojů, na kterých jsem před 29 lety šila polštáře na zahradní nábytek pro jednu německou firmu, abych si vydělala základní kapitál na založení vlastní firmy.

Ne, nejsem švadlena. Ale oba rodiče tohle řemeslo ovládali a jen hlupák by něco neokoukal. Když jsme tenhle snímek dělali (1990), měla jsem legraci z toho, že jednou, třeba  za 10 let ho budu ukazovat, jak si self-made-(wo)man k firmičce přišla.